Infidel

Charakter božstev je vnitřně v rozporu

Nelze dokázat neexistenci boha, nicméně pokud má konkrétní božstvo protikladné charakteristiky, lze jeho existenci logicky vyloučit.

Problém zla je klasickým příkladem. Je-li bůh všemocný, vševědoucí a současně milující (jak zpravidla věří křesťané), jak pak může existovat zlo a utrpení?

Tradičním vysvětlením bývá svobodná vůle - zlo existuje, protože bůh dává lidem svobodnou vůli. Ovšem taková ebola nebo HIV, to nejsou myslící bytosti se svobodnou vůlí, nýbrž fragmenty DNA či RNA obalené proteiny. Necítí, nemyslí, nežijí, tudíž nemají svobodnou vůli - proč tedy existují? Nebo rakovina, hurikán či zemětřesení. Ty přece také nemají svobodnou vůli, kterou by bůh chránil, a přesto je jim dovoleno působit bolest, utrpení a smrt.

Nemusí to ale nutně být rozpor mezi vlastností boha (láska) a realitou (zlo, utrpení). Stačí dát bohu protikladné charakteristiky. Co takhle bůh, který je spravedlivý, a současně milosrdný? Milosrdnost vylučuje spravedlnost, neboť skutečná spravedlnost vyžaduje nemilosrdnost (a také nezúčastněnost).

Svobodná vůle versus vševědoucnost boha

Vševědoucí bůh nemůže vytvářet osoby se skutečně svobodnou vůlí. Proč? Brání mu v tom vševědoucnost. Představme si člověka jako biologický systém s určitými vlastnostmi, reagující na své okolí. Váš genetický kód a prostředí vytvářejí podmínky, které vedou ke konkrétním rozhodnutím, která během svého života učiníte. Kdokoliv, kdo ví dost o vás a vašem okolí, může přesně určit veškerá vaše rozhodnutí, která kdy učiníte. A bůh ví vše. Tudíž, ještě před tím, než bůh stvořil vesmír, musel vědět, že se narodíte, a znal i všechna vaše rozhodnutí. Věděl i to, že se já stanu ateistou a proč. Dokonce lze říci, že stvořil vesmír tak, abych se já ateistou stal.

Vy samozřejmě nevíte vše, a proto trpíte iluzí, že máte svobodnou vůli, i když z pohledu vševědoucí osoby (boha) vlastně žijete přesně podle programu, který bůh vytvořil. Poslední soud, typický pro mnohá náboženství, tak není nic jiného než programátor, který pošle program do věčných muk za to, že se choval přesně tak, jak ho programátor napsal.

Některá božstva vypadají jako člověkem vymyšlená

Existuje nicota? Je to něco, co si umíte představit? Ano, umíte? Výborně. Lidé si běžně umí představit věci, které ve skutečnosti neexistují. Vesmír bez vesmíru je prázdná množina, nebo také nicota. Ale nemusí to být nutně nicota, mohou to být jednorožci, víly i imaginární mimozemšťané. To, že si něco umíme představit, neznamená, že daná věc existuje.

Vševědomost je zajímavá vlastnost. Zaměřme se na chvilku na ni. Já toho vím hodně, tamten se zdá, jako by toho věděl víc než já. Existuje někdo, kdo ví úplně všechno? Poměrně logický myšlenkový proces, který končí myslící bytostí, která ví všechno, co lze vědět.

Bohům jsou často přisuzovány tyto superlativní vlastnosti, absolutní znalost, absolutní schopnost, atd. Problém je trošku v tom, že tato absolutna jsou produktem lidské fantazie. Nebo jste toho názoru, že existuje bůh, který ví absolutně všechno? Ano? V tom případě se vás zeptám - jak víte, že bůh ví všechno? Řekl vám to on, nebo si to myslíte vy?

Narážím na to, že jednotlivec nikdy nemůže s jistotou vědět, že ví úplně všechno. Vždy existuje šance, že existuje něco, o čem nevíte. Ano, jednotlivec může vědět všechno o realitě, kterou pozoruje, dokonce může vědět všechno o všech realitách, které existují, ale nikdy nemůže sám s jistotou vědět, že neexistuje ještě něco dalšího, o čem neví. Bůh, který je čestný a pravdomluvný, by nikdy netvrdil, že ví úplně všechno. Zato člověk, který si vymyslel boha jako absolutní bytost, nemá problém mu přisoudit absolutní znalost jako vlastnost.

Z tohoto důvodu docházím k závěru, že bůh definovaný jako vševědoucí je s největší pravděpodobností produktem lidské fantazie a lidských myšlenkových procesů.

Nesouhlasíte? Pak se zamyslete nad tím, jak může jednotlivec sám o sobě dojít k závěru, že ví úplně všechno a že neexistuje nic, co neví. Zkuste si to. Jak byste eliminovali (jako jednotlivec) možnost existence alternativních či paralelních realit, jejichž existenci nelze vyloučit? Jak by bůh mohl vědět, že neexistuje paralelní realita s paralelním bohem, který také stvořil svůj vesmír a v něm si pěstuje zvířátka a kytičky? Jak může bůh vědět, že ho nestvořil nadbůh a neumístil ho do bubliny, ze které není uniku, takže bůh nemá šanci zjistit, že onen nadbůh existuje? Zkrátka a dobře, z pozice jednotlivce nelze dojít k závěru, že vím úplně všechno. Ale představit si, že nějaká bytost má nějakou vlastnost (vševědoucnost), to pro člověka problém není. A proto tvrdím, že vševědoucí bůh je produkt lidské fantazie.