Infidel

Co mi nedává smysl

Mnoho věcí ohledně náboženství mi nedává smysl. Mnohé koncepty se mi dokonce zdají zcela absurdní. A tyto koncepty hrají mnohdy klíčovou roli v chápání daného náboženství.

Sféry reality a životní cyklus duše

Pozorovatelný vesmír. Ráj/nebe/boží sídlo. Peklo, věčná muka. Tři sféry reality. Proč? Proč tři? Proč tyhle tři? Pokud to správně chápu, bůh stvoří duši, propojí ji s fyzickým tělem a izoluje jí a její myšlenkové procesy v této realitě. Duše tedy započne svou existenci zde, nikoliv v těchto externích sférách reality, vnímá pak pouze pozorovatelný vesmír, chybí jí náhled do ostatních sfér. Má nekompletní a mnohdy konfliktní informace.

Duše je však nesmrtelná, tzn. ačkoliv tráví úvodní fázi své existence svázaná s fyzickým tělem v tomto vesmíru, je tato fáze nekonečně malým zlomkem její existence. Přesto, o jejím osudu se rozhodne už v této sféře reality, navzdory nedokonalým, konfliktním informacím a nemožnosti si tyto informace ověřit. Tohle mi přijde naprosto absurdní.

Představme si matku, která právě porodila miminko, jež se právě rozhlédlo kolem a aniž by chápalo pravou podstatu reality, spáchá hřích - praští matku do nosu. Prvních deset vteřin jeho existence uplyne, matka dítě podrobí soudu, vytáhne nůž a ubodá dítě k smrti. Takový čin by snad každý odsoudil. Proč může bůh realizovat něco mnohem horšího (peklo), aniž by byl považován za vrchol všeho zla? O osudu duše bůh rozhodne na základě prvního nekonečně malého zlomku její existence, přestože duše nemá možnost poznat pravou podstatu reality a pochopit skutečné následky svého jednání. Dítě je po prvních 10 vteřinách stále dítětem. Duše s věčnou existencí přece nemůže dospět do hodnotitelného stavu během nekonečně malého prvního zlomku své existence.